Registrace

8 tipů jak naučit dítě smrkat

Aktualizováno: září 2026

Je to noční můra. Rýma, která teče z nosíku nebo se hezky zvukově projevuje při každém nadechnutí, nehledě na nevyspalé noci, protože s ucpaným nosem se prostě nikdo nevyspí. Už vám také vstávají vlasy hrůzou? Maminky pak hledají kdejakou radu, jak dítě naučit smrkat. Způsobů je několik, tak je pojďme vyzkoušet.

Proč to malým dětem ještě nejde

Mějte celou dobu na paměti, že malé dítě zhruba do 3 až 4 let ještě nemá tolik síly, aby z nosíku vše kompletně vysmrkalo. Dá mu to mnohem větší námahu než nám dospělým a smrkání je třeba opakovat častěji. Co je pro nás normální fyziologický pohyb (vzduch z nosu směrem ven), to je pro dítě naprostá novinka, kterou se musí krok za krokem učit.

1. Dívej se na mě!

Mnoho maminek nedá dopustit na nápodobu. Co to maminka dělá? Smrkejte před dítětem a ukažte mu, jak přesně to děláte. U mnohých dětí funguje právě tohle. Budou se vás snažit napodobit a ejhle, může se to povést. Hlavní ovšem je, aby u toho byla legrace.

2. Smrkají i zvířátka!

Jak dítě pochopí alespoň základ smrkání, může přistoupit k tomu, aby ono samo, velice DŮLEŽITĚ, učilo smrkat ostatní. Třeba plyšáky. Chytit nos, půlku nosu zatlačit a druhou uvolnit a teď „medvídku, foukni“. Na plyšácích s velkým nosem můžete dítěti vysvětlit princip jedné zakryté dírky a druhé foukající. A pak samozřejmě musíte naučit plyšáky taky smrkat. Ale to nejprve bude muset umět plyšáková paní učitelka. Zvládneš to, broučku? Pojď to zkusit ještě jednou.

3. Odfoukni to nosem!

Pokud zrovna kvetou pampelišky, zkuste si zakrýt pusu a rozfouknout pampelišku nosem. Mimo sezónu použijte jemná peříčka z papírnictví nebo lehký smotek vaty a jako podklad stůl nebo své dlaně. Dokážete peříčkem pohnout jen tím, že k němu přiblížíte nos a fouknete? Dítě si tak zafixuje prudké vydechnutí nosem, které je základ vysmrkání.

4. Legrační zvuky: mačkejte nos při výdechu

Jak udělat ze smrkání frkání a legraci? Sedněte si s dítětem, a když vydechuje, mačkejte mu v krátkých intervalech nos. Ozve se legrační frkání. Dítě si opět lépe zafixuje výdech a začne se na něj soustředit. Pokud mu dá větší sílu, třeba aby frkavé zvuky byly silnější, je to jen krůček k tomu, aby tímto způsobem později vysmrkalo rýmu.

5. Cílené vydechování nosem

Jednoduchá hra. Prostě přikryjte pusu a vydechujte. Nic víc, nic méně. Dejte dítěti pod nos prstík: cítíš, jak tě vydechovaný vzduch lechtá? Polechtej i mě. Udělejte z toho legraci a zkuste to taky. Nadýchejte dítěti na ručičku, to šimrá ještě víc!

Tip: dechová hra, kde míček uvádí do pohybu jen výdech:

@PRODUKTY: /svoora-svooretro-dechova--micova-hra/

6. Zamlžování zrcátka

Některé maminky si chválí malé zrcátko, na které naučily dítě dýchat. Zamlžení je dobrá motivace k tomu, aby to dítě zkusilo znovu. Tak ještě jednou zamlžíme zrcátko?

7. Funění!

Super hra. Zkuste si zahrát na ježka. Nebo na divočáka. Prostě funět, funět, funět. Krčit nos a foukat, jako když se očichávají psi. Legrační zvukový projev dítě určitě zaujme a od krátkého vyfuňování je blízko k dlouhému vysmrknutí.

8. Bublifuk nosem!

Zakryjte pusu a zkuste rozfoukat bublifuk nosem. Když se to povede, je to naprosto úžasná motivace.

Tip: velké bubliny jdou rozfouknout snáz než malé, pro nejmenší se hodí bubliny s velkým kroužkem:

@PRODUKTY: /megabublina-1l-mala-snurka/, /hand2mind-senzoricke-bubliny-pro-rane-numericke-dovednosti/

Dvě rady na závěr

Tyto hry je dobré hrát ještě dřív, než přijde rýma, nebo v mezidobí. Když pak jde do tuhého, je kvůli rozmrzelosti dítěte a tomu, že mu není fyzicky dobře, všechno náročnější. Nadchnout ho do odfoukávání peříčka s bolavým nosánkem není žádný med.

A v každém případě se obrňte nebetyčnou trpělivostí.

Přečtěte si také