Jak rozdýchat „ten neurvalý stres na mateřské“?
Aktualizováno: září 2026
Dnes se budeme věnovat maminkám. A chvílím, kterých může být nepočítaně i během jediného dne. Chvílím, kdy máte pocit, že jste jako papiňák, protože dítě udělalo něco, co nemělo, něco rozbilo nebo zničilo. Vrcholem pak bývá třeba chvíle, kdy vás dítě ve vzteku, byť omylem, přetáhne dřevěnou hračkou po noze. Maminky jistě vymyslí ještě milion dalších důvodů, kdy se prostě může stát, že se neovládneme a VYBUCHNEME.
Za takovým výbuchem většinou stojí nashromážděná směs stresu, emocí a únavy. Ve chvíli výbuchu si buďte jistá jedním: je to jen JEDEN spouštěč. Dítě takovou reakci často nečeká, nechápe ji a je jí zaskočené. Vždyť udělalo jen něco, co už stokrát předtím, a stokrát to prošlo. A teď najednou taková změna! To se těžko chápe.
Pokud stres, smutek nebo vyčerpání trvají dlouho, je dobré obrátit se na lékaře nebo psychologa.
Pravidlo č. 1: Hlídejte sama sebe
Hlídejte si celý den a hladinu své energie. Všímejte si, proč se rozčilujete a co vám nejvíc bere energii. Může to být únava z nedostatku spánku, ale také nespokojenost ve vztahu s partnerem nebo s blízkými. Nejapná poznámka tchyně, babičky nebo manžela, který večer odchází za svými zálibami, pak může být tou poslední kapkou páry, kterou vypustíte ve chvíli, kdy dítě ne a ne usnout přesně v osm a v půl deváté vám pod tíhou únavy definitivně rupnou nervy. Umět si udělat vlastní sebeanalýzu je prvním krokem ke zvládání nahromaděného stresu.
Pravidlo č. 2: Požádejte o pomoc
Myslíme tím průběžnou pomoc, průběžné malé volání o pomoc. Potřebujete mezi lidi? Běžte. Potřebujete si s někým promluvit nebo se vyplakat kamarádce na rameni? Co nejdřív dejte dítě na hlídání manželovi, babičce nebo komukoli jinému, případně si pozvěte kamarádku na večer domů. Ale udělejte to. Ulevte si na duši dřív, než se problémy začnou nepříjemně hromadit. Pravidelné upouštění páry a vyrovnávání hladiny spokojenosti je velmi důležité, i když je úleva třeba jen dočasná. Jinak se stres může dál hromadit.
Pravidlo č. 3: Běžte do vedlejšího pokoje
A tím nemyslíme, abyste do pokoje poslala ječícího potomka. Pošlete tam sebe. Jste-li těsně před výbuchem, udělejte to. Když je dítě v bezpečí, chvilku to samo vydrží, a vy dostanete prostor dostat ze sebe vztek, pláč, bezmoc nebo únavu. Tu první emoci, první výbuch, který by jinak slízlo dítě. Unavená, ale z prvního vzteku uklidněná se pak můžete vrátit.
Pravidlo č. 4: Nezapomínejte na smích
Patříte mezi maminky, které se na mateřské ani nezasmějí? Některé ženy si po letech se smutkem uvědomí, že se se svými dětmi upřímně nezasmály už hodně dlouho. Stres, napětí a vyčerpání si berou své, je to přirozené. Ale pokud se vám podaří smích ze života nevyloučit a občas ho do něj i pozvat, uděláte pro sebe moc dobrou věc.
Pár tipů: smějte se s dítětem jeho vtipům a víc ho vnímejte. Udržte si v životě to, co ve vás budí humor, úsměv a dobrou náladu. Pusťte si během dne jako kulisu komedii, vtipný seriál nebo hudbu, která vás nabíjí energií. Čas od času se zastavte a vedle seznamu toho, co vás stresuje, si zapište i to, co vám vykouzlí úsměv, ne-li smích.
Pravidlo č. 5: Nezlobte se na sebe, když selžete
Odpusťte si chvíle, kdy nehorázně selžete. Není nic horšího, než když si další dny vyčítáte, co jste předchozí den nezvládla. Ničí to náladu, přidává výčitky a dostáváte se do začarovaného kruhu nízkého sebevědomí, nespavosti a znovu rostoucího stresu a tlaku, kdy se bojíte, že zase selžete.
Věřte nám, že i ty nejlepší mámy občas na své děti vyletí. Že i ty nejusměvavější maminky se občas musí zavřít v koupelně, aby se vyplakaly. A že i ony mají dny, kdy jsou k nevydržení samy sobě, natož svému okolí. Když si připustíte, že můžete selhat, zbavíte se části strachu ze selhání. A kdo se bojí, dělá víc chyb než ten, kdo bere neúspěch jako běžnou součást života.