hrát si a být spolu
Příliš mnoho hraček? Chyba!

Příliš mnoho hraček? Chyba!

Pamatujte si jedno základní pravidlo: Čím méně hraček dítě má, tím větší a kvalitnější citový vztah si k hračce vytvoří. Velké množství hraček, ve kterém ztrácíte přehled jako rodiče, totiž už dávno není přehledné ani pro samotné dítě. Dítě je uvrženo do chaosu, do nejistoty. Nudí se, hraček si neváží a nepoutá je k němu žádný cit. To věru není dobrá investice do života.

Hodne hracek v detskem pokoji

Podporuje to posléze laxnost, neefektivitu veškeré činnosti, kterou dítě dělá, bezcílnost a dalo by se říci, že dítě se tím učí, že nic na světě nemá cenu natolik, aby stálo za to bojovat. To se může v nejrůznějších fázích života i jeho oblastech negativně projevit. Pěstujeme v něm konzumní způsob života, neúctu k životu jako takovému. Mějte pořád na paměti, že hračky jsou jako lidi.

RETRO: Jak jste na tom byli vy?

Vzpomeňte si na své vlastní dětství. Málokdo za této doby oplýval obrovským množstvím hraček. Většinou jsme jich měli pár a o to více jsme si s nimi hráli. Většinou si ještě dnes na některé s nostalgií vzpomínáte, pamatujete a možná byste dodnes uměli popsat každý detail, každý škrábanec a každou známku opotřebení nebo jen barvu očí vaší nejoblíbenější panenky.

Dopřejte tento pocit i svým dětem…

Pokojíček plný hraček, ale dítě utíká k mobilu nebo tabletu

Typickým obrazem přesycení hračkami je chvíle, kdy má dítě plný pokoj hraček, ale přesto tráví čas u jakékoliv formy virtuální reality. Fakt, kdy se hračky válejí zaprášené, neuklizené a často ani dítě neví, kde je nechalo. Budu-li mít svoje hračky ráda, budu se o ně starat, ne? Bude mi vadit, pokud ji někde zapomenu… Dítě k virtuální realitě utíká proto, že se cítí v chaosu v reálném světě.

Hodne hracek deti s tabletem

Rázný krok a návrat k přirozenosti

Je čas s tím skoncovat. Zkuste s dětmi hračky přebrat. Nekompromisně vyhodit ty, které jsou rozbité a nekvalitní. Tohle je nešvar, který tomuto problému doslova nahrává. Málokterá hračka vydrží delší zacházení a tak se často stává, že vánoční dárky končí v koši už na Nový rok. Všechny tyhle hračky „na ozdobu“ vyhoďte, rozlučte se s nimi a už se k nim nikdy nevracejte. Za prvé do nich investujete zbytečné peníze a za druhé, mne vždycky trhalo srdce hračky vyhazovat rozbité. Málokterá jde funkčně opravit a takhle jsem dětem jen ukazovala, že hračka je spotřební zboží… A to se mi nelíbilo.

Hračka je součástí rodiny

To jsem měla v sobě zakořeněno ze svého dětství a věřte, že to dětem přináší pocit stability. Doma je tatínek, maminka, hračky, které umím vyjmenovat. Je nepříjemné, když se členové mé rodiny neustále mění, byť jsou to jenom hračky. Nové hračky mají přicházet po chvíli, kdy se na ně těšíme, kdy je vybíráme a povídáme si o nich. Ne jako rohlík, který ráno koupíme, v poledne zkonzumujeme a zbytek večer vyhodíme.

Probrané hračky potom rozdělte na ty, které už jsou mimo věk vašeho dítěte a které můžete třeba poslat dál, jiným dětem, prodat na bazárku (za peníze si dítě může koupit nějakou jinou), darovat charitě. Děti se tak naučí, že to, co odloží, může ještě dobře někomu posloužit. A že hračky mají i nějakou materiální hodnotu. A nechte si jen ty, které dítě baví, ke kterým má citový vztah a které mají předpoklad, že něco vydrží.

Kvalitní hračka je totiž základem

Těžko budete podobné metody uplatňovat s plastovými hračkami, kde se kolečko od autíčka rázem utrhne. S panenkou, které se po pár dnech používání nečesatelně zacuchají vlasy. Nebo s plastovými atrapami hry na nákup, které se beznadějně rozkutálejí po bytě a ke všemu nepříjemně zapáchají chemickým zápachem.

Základem je totiž hračka, která je hezká, osloví vás i svou kvalitou a tím, že o ní víte, že vydrží. Že podporuje fantazii a že ji budete moci vzít do ruky mnohokrát a nic se na ní negativně nezmění.

Chytrá opička tohle ví, a tak vám na našem eshopu nabízíme právě takové hračky. Ke kterým si vytvoříte citový vztah a které s vámi zůstanou dlouhé měsíce, možná i roky…