Pohádka pro děti - Chytrá opička jde spát

Chytrá opička to má ale přesně tak. Podívejte se děti, ještě tady poskakuje a pobíhá  vyhřátá postýlka jí vůbec nezajímá! Maminka ale nekompromisně zahnala opičku do postele a ukázala jí na strop. Tam visel krásný lustr, který vypadá jako kousek moře. Nádherné dno, po kterém se prohánějí barevné rybky.

"Mami, já se bojím, co to je tam dole?" ukazuje opička na samý konec rozzářeného lustru, na kterém se u kamenitého dna krčí dvě černé strašidelné postavičky. No spíš, kuličky.

Mořský ježek? tázevě se podívá maminka. Opička chvíli přemýšlí, ale pamatuje si, že si nedávno právě o moři s maminkou a tatínkem povídala, takže s úsměvem přikývne." Ano, mami, to je mořský ježek! A vypadá ale ustrašeně, co myslíš? Čeho se bojí?" mudruje opička dál, ale už se jí začíná líbit v teplém pelíšku. Pod růžovo peřinkou je tak teplo a maminka jí jemně hladí po čele. "Možná té žluté hvězdice?" ptá se opět maminka. "I kdepak, ta je určitě jde pozvat na velkou večeři, kterou uspořádala, nahoře je ještě jedna, a ta je ještě víc žlutá!" Opička začně přemýšlet, co všechno vlastně jedí mořské hvězdice a ježci. Maminka se směje, protože koláče s banány a banánový koktejl to asi nebude, ale právě proto dá své malé opičce pusu na tvář a popřeje jí dobrou noc.

Chytré opičce už se klíží oči a před očima jí koluje malý mořský svět, ve kterém si hvězdice vykračuje s mořskými ježky na večeři, při které se stoly prohýbají pod banánovými dobrotami. "K snídani chci banánovou zmrzlinu, mami," zamumlá ještě opička z polospánku a maminka se usměje.

Zhasne mořský svět na stropě a vydává se vstříc svému vlastnímu večeru a svým teplým peřinkám.

Však zítra bude taky den, ve kterém se opět společně tolik nového naučí!